🏳️‍🌈

Aneta Langerová

Herečka, Zpěvačka

26. 11. 1986

🇨🇿 Česká republika

Motto

Důležité je neztratit v tom všem hluku svůj vlastní hlas.

Životopis

Aneta Langerová se narodila v Benešově, ale dětství prožila v Čerčanech. Hudební základy získala díky matce, která hrála na klavír a kytaru, a už ve 14 letech působila v kapele SPB v Sázavě. Celonárodní slávu jí přineslo vítězství v první řadě Česko hledá SuperStar v červnu 2004, kde získala 79 % hlasů. Krátce poté jí zemřela matka, což hluboce ovlivnilo její další tvorbu i osobnost. V roce 2010 se stala první velkou českou celebritou, která v rozhovoru pro MF DNES otevřeně potvrdila svou orientaci slovy: „Ano, žiju se ženou a jsem šťastná.“

Jejím prvním velkým, mediálně známým vztahem byl poměr s ředitelkou vydavatelství Supraphon Ivou Milerovou, se kterou žila několik let v naprostém utajení. Po rozchodu s Milerovou prožila velmi sledovaný vztah s dokumentaristkou Olgou Špátovou, která o ní natočila dokument Nebe nad krajinou a pro kterou Aneta později napsala „Píseň pro Olgu“. Po jejich rozchodu v roce 2011 se Aneta stáhla do ústraní a o svých partnerkách odmítá mluvit. Média spekulovala o blízkém vztahu s herečkou Bárou Hrzánovou (kvůli jejich veřejným projevům náklonnosti na křtech), ale obě to vždy prezentovaly jako hluboké, téměř rodinné přátelství.

Dnes žije Aneta v Praze na Letné a soustředí se na svou nezávislou hudební dráhu.

Ocenění

2004
Český slaví Objev roku
2005
Ceny Anděl Zpěvačka roku, Album roku (Spousta andělů), Videoklip roku
2005
Český slaví Zlatá slavice
2006
Český slaví Zlatá slavice
2012
Ceny Anděl Skladba roku (Pár míst)
2014
Ceny Anděl Zpěvačka roku, Album roku, Skladba roku, Videoklip roku (Na Radosti)
2021
Ceny Jantar Interpretka roku

Zajímavosti

Její bratr Nikola Langer je jejím manažerem od samého začátku kariéry a je pro ni klíčovou oporou.
V roce 2017 hrála hlavní roli v historickém dramatu 8 hlav šílenství, kde ztvárnila ruskou básnířku Annu Barkovovou, která strávila desítky let v gulagu.
Při natáčení filmu 8 hlav šílenství musela podstoupit drastickou proměnu, včetně ostříhání vlasů nakrátko, aby věrohodně ztvárnila vězněnou básnířku.
Album Na Radosti vznikalo v naprosté izolaci na staré faře na Šumavě, kde s klavíristou Jakubem Zitkem hledali inspiraci v tichu a lesích.
Její kapela je pro ni jako rodina, s většinou hudebníků spolupracuje deset a více let.
V roce 2017 podpořila kampaň „Jsme fér“ za manželství pro všechny.

Výroky

Poprosila jsem tátu, jestli by se se mnou nešel projít. Tak jsme chodili na chatě kolem fotbalového hřiště. A já jsem opakovala: Tati, já ti něco musím říct! A on: No tak mi to už proboha řekni! Už jsme byli asi v pátém kolečku a já se nemohla vymáčknout. Tak se začal vyptávat, jestli jsem něco provedla. Říkala jsem, že ne, že jde jen o to, s kým teď žiju. A pak, z ničeho nic, jsem vybalila: Je to, táto, ženská, no. On se na mě podíval a říká: Jé, to je super.

Bylo mi sedmnáct let, když jsem se poprvé zamilovala do ženy, a vím, že jsem si říkala, že jsem nějaká divná. Do té doby jsem chodila s klukama a bylo to fajn. S tátou jsem to nikdy neřešila dopodrobna, jen jsem prostě měla potřebu mu to říct. Ale přesto jsem byla před rodinou dlouho v tichosti o čemkoli, co se týkalo vztahů.

Člověk to cítí víceméně od malička, jen tomu ještě nerozumí. Ale i když mu to pak dojde, je to záhada. Říkala jsem si, kde jsem k tomu zrovna já přišla, že bych chtěla mít život se ženou. Občas mě dokonce napadne, proč já vlastně nežiju s mužem? Vždyť se cítím jako žena.