NORDICKOU BLONDÝNU JSEM NIKDY NELÍZALA

Jak autorka sama napsala rozhodlase “..zobrazit svět, kde je každému všechno úplně jedno. Kde vše je jen hra. Politika propojená s deviací, zabíjení roztomilé, pedofilie běžná.” – a zřejmě tak tuto společnost opravdu vidí. Knihu nazvala v podtitulu “pornogroteskou”. “Porno” je snadno rozpoznatelné, groteskně pak má zřejmě vyznít chování většinové společnosti: Všechny heterosexuální postavy jsou osoby tupé, primitivně zákeřné, přízemní, nevzdělané a především – každá trpí nějakou sexuální zvráceností, kterou autorka dosti podrobně vylíčí. V samém závěru pak jedna z heterosexuálních postav naráz drasticky vyvraždí většinu homosexuálních postav knihy.

Příběh Jolanty, punkerky, která pracuje v knihovně. Rozváží do vesnických knihoven knížky a pak v kanceláři s kolegyněmi hází data o knížkách do počítače.

Jolanta je lesba, která se s tím netají. V práci je obklopena nesnesitelnými kolegyněmi, v soukromí zase hodně ujetými figurkami…